Neodeslané pohlednice

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Možná, že právě v čajovně (podobně jako v práci korektora) nachází Vilém Ďoubal prostor pro přemítání i inspiraci. Místo jak pro zárodky velmi stručných, až lakonických básnických zkratek, tak i pro texty, které upoutají podstatně širším záběrem a navíc přinášejí i náznaky dějových zápletek. Právě pro tuto poezii volí autor adekvátní způsob formy, kdy se snaží volným veršem a úspornou prací se slovem zesílit obsah oněch „neodeslaných pohlednic“, skrývajících postřehy z olomouckých zákoutí, ale i malé příběhy. Autorova poezie odráží nejen obrazy někdy pochmurnější, jindy průzračnější přítomnosti, ale nahlíží i do časů minulých, což dokumentuje třeba parafrázemi budovatelských popěvků. Svou poklidnou atmosférou však sbírka připomíná i ony čajové lístky vhozené do konvice, jež přinášejí příjemnou a nezaměnitelnou chuť i vůni.